Dreaming

Trocha inspirace :)

17. ledna 2015 v 12:08 | Little Butterfly







FUCK

8. května 2014 v 14:28 | Little Butterfly
"Pozor mami, uhni!" .... "Jak to se mnou mluvíš?" Surově mě chytla za rameno. "Nech mě." Pokoušela jsem se vykroutit. "Jak to mluvíš s mámou!?" Táta. Ten tu fakt chyběl. "Dejte mi oba pokoj." Jsem podrážděná už od rána. Jak se snažím uniknout zpátky do svého pokoje schytám od něj cestou ještě ránu. "Co s tebou je?" Máma za mnou přišla do pokoje. Krátká výměna názorů. Že jsem prej kráva a chovám se jako děvka. Už ubrečená jí pošlu pryč. "Pojď ke stolu!" "Nechci, nemám hlad" Silou mě dotáhla do kuchyně a div mi nenacpala to žrádlo do krku. Jen trochu číny. Skoro jsem memohla dejchat. A pak se mi zvedl žaludek a málem jsem to vyhodila. Poslala mě do pokoje. Konečně sedím na své posteli. Vytáhnu kružítko a než jím stačím přejet po předloktí vtrhne do pokoje moje sestra. Nestihnu to včas schovat. Běží za mámou. Ale ne, to tady už jednou bylo. Před pár lety. Ale máma si myslí že už to nedělám. Chvíli na mě křičí. Histerka. Sebrala mi kružítko i klíče z nočního stolku. Kdo si tímhle neprošel tak to nepochopí. Nejde o to upoutat na sebe pozornost jak si myslí moje máma. Ani o to dělat to abych někoho naštvala, jak si myslí táta. Jde o tu bolest. Potřebuju cítit bolest. Tak silnou aby zastřela všechno ostatní a aby se mi z očí přestaly hrnout slzy a abych přestala vzlykat. Ten pocit beznaděje. Když nemůžu přestat brečet a vím že mi nic jiného nepomůže. Ale nemám nic po ruce. Co takhle zuby? To snad bude stačit. A už je to tady. Je to jako euforie. Obrovská osvobozující bolest která mě náhle prostoupila. Cítím ji až v prstech na nohou a nedokážu myslet na nic jiného. Jako by najednou všechno přestalo existovat. A o to právě jde. Jenže tuhle krásnou bolestivou chvíli zkazí máma která opět vtrhla do pokoje. "Co si to zase provádíš? Půjdeš na psychiatrii! Vždyť jsi blázen." Skvělý. Moje máma si o mě myslí že jsem blázen. "Dělej! Zmlať mě! Dělej. Udělej to jako vždycky. Flákni mi jednu po hubě!" Chtěla jsem aby to udělala. Ale ona tam jen stála a koukala na mě. "Proč to sakra děláš?" Byl to zvláštní pocit když jsem seděla na posteli a ona přede mnou klečela. Brečela jsem a celá jsem se klepala a křičela jsem ať mě nechá být. Ona mě držela za zápěstí a nechtěla mě pustit. A pořád se mě na něco ptala a střídavě na mě křičela a nadávala mi a pak zas brečela. "Prosím nech mě! Prosím!" Křičela jsem tak hlasitě že to museli slyšet i sousedi. "Co se s tebou děje?" "Vlastní matka mě nenávidí. To se děje." Zvedla se a odešla.

Všechno je v hlavě

4. května 2014 v 20:20 | Little Butterfly
Tuhle větu mi řekl můj učitel. Mimochodem je to skvělej učitel. Jeden z mála se kterým se dá i povídat. A tak nějak většinou i chápe moje problémy. Řekl mi to při běhání. Říkala jsem : "Já už fakt nemůžu" a on mi řekl že všechno je to v mojí hlavě. A už ten den jsem pochopila že měl zase pravdu. Všechno je to jen v hlavě! To jestli uběhnu bez zastavení kilometr, to jestli udělám 50 sedlehů najednou, to jestli vydržím hladovět, to jestli dokážu odmítnout svoje oblíbené jídlo. A proto přestaňme říkat "nemůžu" protože není žádné nemůžu! Dokážeme všechno když chceme! A my přece chceme. Všechny chceme být dokonalé. Ať už pro nás dokonalost znamená mít 60 kilo nebo 40. Pokud budeme přesvědčené že to chceme tak to dokážeme. Dokážeme nemožné. Vytřeme všem zrak. Oni se budou ještě divit. A budou závidět! My to musíme zvládnout. Nesmíme to vzdát. A dojdeme až do cíle. Třeba pomalu, ale dojdeme.

20 faktů o mě

2. května 2014 v 21:08 | Little Butterfly
1. Jsem holka
2. Je mi 15 let
3. Bydlím s rodiči a mladší sestrou
4. Jsem pro ana
5. Už dlouho se snažím zhubnout
6. Jsem hrozně líná na cvičení
7. Čaj a kávu musím mít hodně sladké (proto si kupuju sladidla)
8. Ráda píšu na svůj blog
9. Jablka nejsou zrovna mojí top potravinou ale jím je protože to je často jediné ovoce které najdu u nás doma
10. Skoro každý den si do školy kupuju sodovku v bille za 4 koruny (šetřím)
11. Mám přítele se kterým to poslední dobou moc neklapalo. Nicméně ho miluju už 7 měsíců
12. Mám neustálé rozpory se svojí mamkou :(
13. Rodina mě v hubnutí zrovna nepodporuje
14. Ve škole mám nadprůměrný prospěch
15. Právě čtu Osvícení od Kinga
16. Můj oblíbený film je Charlieho malá tajemství nebo Poslední píseň
17. Kouřím
18. Dřív jsem měla problémy se sebepoškozováním
19. Jsem vyrovnaný člověk, optimista
20. Chci zhubnout ať to stojí co to stojí

xxx

19. dubna 2014 v 14:25 | Little Butterfly
Ležím na posteli. Jednu nohu nataženou, jednu skrčenou. Nevím co mám dělat. Kdybych tady aspoň byla sama. Cvičila bych. Ale takhle to nejde. Mám nezvykle plný žaludek. A to jsem snědla jen trochu špaget. No, vlastně možná víc než trochu, asi třetinu toho, co snědla moje máma, třetinu normální porce. Nemám do čeho píchnout. Už od rána se zabývám nicneděláním. Nemám nikoho s kým bych vyrazila ven. A přítel? Prej teď potřebuje čas aby si vyřešil svoje problémy. Později asi půjdu nakupovat. Potřebuju pudr. A nějaké legíny. Možná si ještě něčím udělám radost. Ale moc peněz nemám. Asi to znáte. Vydolovat něco z maminky je nadlidský výkon. Když si lehnu na bok, nahmatám si kyčelní kost. Je to nádherný pocit. Pořád dokola si tam musím sahat. A stále nad něčím přemýšlím. Třeba kam se kila ztrácí přes noc. Obvykle mám ráno mnohem nižší váhu než před spaním. Nechápu to. Teď jdou kila dolů tak nějak lehce. Jako na začátku. Každým dnem je číslo na váze nižší o 600-1000 gramů. Někdy i o víc. A to se nějak extra nepředřu. Mám se k něčemu přiznat? Včera večer v devět jsem to nevydržela a musela něco sežrat. Mohlo to být tak 250 kcal. A stejně jsem se probudila o kilo lehčí než předešlé ráno. A to jsem ani necvičila. Vlastně už si nepamatuju kdy jsem pořádně cvičila naposled. A někdy zase celý den nesním skoro nic, třeba okolo 200 kcal, a váha neklesne ani o píď. Je to všechno nějak zamotaný. A co mi ana vzala? Mám horší pleť. Suchou a občas mám i zvláštní pupínky. A to jsem nikdy na akné netrpěla. Mám strie. Ach jo. Měla jsem je i dřív ale jen trochu. Teď je to znát mnohem víc. A ještě jedna věc. Že se mi zmenšily prsa mi nevadí, spíš naopak. Ale teď už je nemám ani zdaleka tak pevný jako jsem mívala. Štíhlost si vybírá svou daň. Ale i přesto nehodlám přestat!

Thinspo before and after

1. dubna 2014 v 20:32 | Little Butterfly




Fruits

30. března 2014 v 20:55 | Little Butterfly

Trocha ovoce. Taky se vám tak sbíhají sliny? :*




Pic :*

30. března 2014 v 14:33 | Little Butterfly
Tak tohle je hodně inspirativní obrázek. Fakt se mi líbí :)

Moje největší inspirace

18. března 2014 v 22:04 | Little Butterfly
 
 

Reklama